O nás

Služba smíření pro nás znamená spolu s Neposkvrněnou následovat Krista v jeho smírné oběti skrze spojení s Eucharistií, které má pronikat celý náš život. Tajemství Neposkvrněného Početí nás zve dorůst do krásy Mariiny.

Zaslechly jsme Boží volání, abychom se jako naše Neposkvrněná Matka a Sestra daly do služeb díla spásy. Jako Maria jsme vykročily na cestu víry a naděje k bezpodmínečné otevřenosti vůči Bohu. V prohlubujícím se sjednocení s Kristem se učíme stále svobodnějšímu FIAT, skrze které se stáváme nástroji jeho Ducha lásky a smíření v tomto světě. Slovo smíření nám bylo vloženo do srdce, je to poklad našeho charismatu, který máme střežit a přinášet do konkrétních situací lidí, mezi kterými žijeme a pracujeme.

Milosrdenstvím Božím jsme řeholní sestry. Naše řeholní rodina patří do velkého františkánského společenství a zvláště je zasvěcena Srdci Ježíšovu a Neposkvrněnému Početí Panny Marie. Středem naší spirituality je, tak jako u sv. Františka a Kláry, opravdová snaha z lásky se vydat Tomu, který se z lásky vydal za nás. Doplňujeme, co „ještě zbývá vytrpět do plných útrap Kristových“. (Kol 1,24) Svůj zasvěcený život i naše komunity svěřujeme přímluvě sv. Josefa.

 Naše modlitba

Je nezbytné, aby se Boží Slovo stávalo stále více jádrem veškeré naší aktivity. Boží Slovo slyšené a slavené, zejména v Eucharistii, nás živí a vnitřně posiluje a uschopňuje k autentickému evangelnímu svědectví v každodenním životě. Zvěstované, živé a účinné Slovo nás připravuje k přijetí svátosti a ve svátosti toto Slovo dosahuje své maximální účinnosti.

Eucharistická oběť je středem každého našeho dne a nejhlubším spojením lásky s naším Pánem i mezi sebou navzájem. V ní nacházíme identitu naší spirituality a prohlubujeme své zasvěcení.

V adoraci setrváváme s Ježíšem v Jeho důvěrné blízkosti, klaníme se Mu a otevíráme svá srdce Jeho působení.

Svátost smíření nás přijímáním nekonečného Božího milosrdenství učí být milosrdnými k sobě a ke svým bližním.

Modlitbou breviáře se zapojujeme do chvály celé církve. S důstojností a horlivostí smíme stát jménem lidstva před Božím Majestátem.

V osobní modlitbě se učíme naslouchání, ve kterém může promlouvat Bůh, kdy a jak chce. Každá z nás je pro Boha jedinečným partnerem jeho sdílení. Ale důležitější než jistota jeho blízkosti je náš očekávající a nesebestředný vztah. Modlitba je cestou nezištného následování, ne jistotou vlastnění.

Františkánská modlitba je modlitbou srdce, která nás vede k důvěrné zkušenosti s Bohem. Když patříme na Boha, nejvyšší Dobro a veškeré Dobro, z něhož pochází všechno dobré, mělo by z našeho srdce tryskat klanění, díkůvzdání, obdiv i chvála.

Formace

„Jste v mých rukou jako hlína v rukou hrnčířových.“ (Jr 18,6)

Formovat znamená dát formu, přivlastnit a osvojit si nový způsob života, přijmout novou identitu – identitu františkánky Marie Immaculaty. Výchově k sebepoznání, sebepřijetí a k rozvinutí osobnosti a ke zralému křesťanskému lidství je věnováno první přípravné období (prenoviciát), na něž navazuje spontánně formace k charismatu vlastnímu našemu společenství (noviciát, juniorát). Nejdůležitější věcí není zachování forem, ale ochota neustále vynalézavě promýšlet zasvěcený život jako evangelní připomínku trvalého stavu obrácení, z něhož pak vzejdou konkrétní myšlenky a rozhodnutí žít velkoryse a s odvahou své vlastní poslání.

Krok za krokem

První krok – seznámení se

Pokud se chce mladá žena seznámit s životem v naší řeholní rodině, může s námi navázat kontakt skrze email nebo telefonicky. Tento první krok bývá často nejtěžší zvláště pro ty, kteří cítí jen „tiché“ volání. Po domluvě může dívka přijet na návštěvu do komunity či na duchovní obnovu. Sestry jsou ochotné doprovázet mladou ženu a podporovat ji při rozpoznávání Božího volání.

Druhý krok – kandidatura

Když dívka projeví vážný zájem o vstup do naší řeholní rodiny a splňuje požadované vlastnosti, je přijata do počátečního zkušebního období – kandidatury. Tato doba je prvním postupným seznamováním s naší řeholní rodinou, umožňuje kandidátce s pomocí doprovázející sestry rozlišit své povolání k řeholnímu životu a řeholní rodině poznat kandidátku a posoudit lidskou zralost a její schopnost pro řeholní život. Obvykle trvá jeden rok.

Třetí krok – postulát

Postulát je prvním formačním stupněm, jehož cílem a úkolem je vedení k ochotě spolupracovat s pravdou; především při rozvoji vlastní lidské zralosti, při rozlišování svého povolání k naší spiritualitě a znamení doby podle evangelia. Napomáhá růstu víry a nabízí první zkušenost života v komunitě pod vedením určené sestry. Po nejméně půlročním postulátu může postulantka požádat o vstup do noviciátu.

Čtvrtý krok – noviciát

Po dokončení postulátu přijme postulantka při obláčce řeholní oděv a dostane nové jméno, tím začíná její noviciát. Je to období intenzivní zkušenosti života naší formy zasvěcení, jehož jedinou motivací má být osobní setkání s Kristem. Úkolem a cílem noviciátu je vést podle příkladu Marie Immaculaty ke svobodnému a zralému opouštění vlastních jistot a k schopnosti dát se k dispozici ve službě díla spásy. Noviciát prožívají novicky v tichém ústraní v modlitbě, v rozjímání a ve studiu. Během noviciátu se jim poskytne soustavná nauka o duchovním životě a základní teologické vědomosti. Noviciát trvá 1 – 2 roky.

Pátý krok – juniorát

Po noviciátě skládá sestra první sliby. Slibuje, že bude žít v chudobě, čistotě a poslušnosti v souladu s našimi konstitucemi a podle řehole. Období dočasných slibů prověřuje žité povolání františkánky Neposkvrněného Početí PM v sesterském společenství. Vede ke kritické a křesťanské interpretaci dění ve svém životě i ve světě a církvi. Studiem dává možnost prohloubit své teologické i odborné znalosti. Umožňuje zkušenost jak kontemplativního, tak činného způsobu života a jejich vzájemného prolínání. Učí velkorysé apoštolátní službě. Juniorka obnovuje každoročně sliby; po uplynutí nejméně 3 let může požádat o dovolení složit doživotní sliby.

Šestý krok – trvalá formace

Přibližně po osmi letech formace skládá sestra věčné sliby, které jsou slavnostní a definitivní odpovědí sestry na Boží lásku. Tím je také plně začleněna do řeholního společenství. Je už si dobře vědoma, k čemu se zavazuje, církev její rozhodnutí přijímá a řeholní rodina ji chce celý život v jejím povolání podporovat. Každý den sestra znovu rozpoznává Boží volání, vstupuje do důvěrného spojení s Ježíšem, učí se žít v duchu Evangelia a sloužit Ježíši ve svých bratřích a sestrách. Velkou pomocí k věrnému prožívání řeholního života jsou roční exercicie, měsíční duchovní obnovy, prohlubování vzdělání, duchovní doprovázení a společný život.

Jedinečný příběh lásky mezi člověkem a Bohem má růst a prohlubovat se po celý život až do smrti, která je branou k věčnému životu s Bohem a k definitivnímu spojení duše s Milovaným.